Zase jednou 1.subregional 

Hlavně to umožnila  letošní "zima-nezima".  Jindy v tuto dobu bývají na kótách, které používám, minimálně zbytky sněhu. Takže jsou kóty špatně přístupné a navíc bývá přece jen hlavně v noci dost zima. Takže absolvování závodu z nevytápěného auta je záležitost dost nepříjemná až drastická...

Letos toto neplatilo a ani mně do toho neskočila ani žádná rodinná akce  ani žádná pracovní povinnost. Takže v sobotu po ránu jsem se synem nachystal trochu dřeva na zbytek topné sezóny  a jal se chystat na závod. Relativně snadno řešitelným problémem byl stržený závit v příčníku na střechu auta, kde normálně vozím anténu a stožár. Naložil jsem nutné věci na přívěsný vozík. Po obědě jsem vyrazil. Proti předpovědi, která slibovala polojasno, nastala trochu změna - drobně pršelo, ale nebylo to nic zásadního. Vybral jsem "Holý vrch" - JN99ac. Brzy jsem trochu litoval, protože cesta ve spodní části a pak nahoře je hodně rozbitá a po zimních deštích totálně rozbahněná. Nakonec jsem z tohoto důvodu nevyjel až nahoru, ale zůstal trochu níž (o 100 výškových metrů)- už několikrát jsem z tohoto místa  z podobných důvodu některé závody jel.

Brzy po oficiálním začátku závodu jsem byl ready na dvoumetru.  Provoz odpovídal prvnímu subregionálu - na pásmu nebyla žádná tlačenice. Některá pěkná spojení se nepodařila (YU7ZX, DK0A, YO5DAS, ...). Kolem osmé večer se mžení proměnilo v dost hustý déšť. To mně  komplikuje život s otáčením antény. Vyřešil jsem to razantně - rádio jsem vypnul a zalezl do spacáku a oddal se přerušovanému spánku díky nepohodlí. Asi díky tomu nepohodlí jsem měl několik živých snů - v jednom z nich jsem  něco diskutoval se Standou, ex-OK2BUX, který na nás bohužel  už shlíží tam shora...

Po páté jsem byl znovu na pásmu a hned první spojení byl ODX - s IQ5NN. Důležité pro mě resp. při mém výkonu je (jel jsem tentokrát s 15 W out), abych dokázal na sebe upozornit a "donutit" QRO stanici, aby na mě otočila svou (RX) anténu.  Pak je spojení dílem okamžiku...

Vzhledem k tomu, že jsem přibalil tentokrát i novou anténu pro 70cm (byť ještě není dokonale doladěná), rozhodl jsem se  kolem osmé opustit dvoumetr. Spustil jsem stožár dolů a vyměnil na něm antény. A pokračoval dál na 70 cm.  Je možné, že dvoumetr opustím natrvalo...

Kolem jedenácté jsem se rozhodl závodění ukončit. Věděl jsem, že mě čeká doma očista mnohého vercajku (na fotce to tak nevypadá, ale byl to masakr...). Na cestě dolů jsem čelil riziku zapadnutí do bahenní lázně - 2 km od civilizace by to speciálně v neděli byl dost velký problém. Raději jsem vycouval a použil jinou trasu...

Výsledek:  70 QSO na dvoumetru (cca 14500 b.)  a 30 QSO na sedmdesátce (cca 4200 b.)   

Díky za spojení!  

73!
     

Zimní SOTA léčí ...

Po hektickém týdnu, kdy vás povinnosti "tlačí ke zdi", následuje nedělní ráno - azurově slunečné a jiskřivě mrazivé. Sbalíte SOTA batoh a vyrazíte. Pod nohama vám křupe zmrzlá zem. V lese je úplné ticho a jste tam úplně sami. Celý les je jen váš.  Vystoupáte na vrchol. Na strom hodíte anténu  a už vás v pile-upu zdraví staří známí z celé Evropy.  Pravda při vysílání vám trochu mrznou ruce a na zpáteční cestu je potřeba nasadit rukavice...   Vrátíte se do vyhřátého domova příjemně unavení, "vyzmrzaní"  a teprve  v takovém případě náležitě oceníte "pohodlíčko".   Tak tomu já říkám totální relax.

Přesně tak to vypadalo včera...

Hold zamrzí, že zimy už nejsou takové, jaké bývaly. Takže předchozí SOTA výlety této zimní sezony nebyly zdaleka tak optimální.
První pozdně podzimní výšlap byl tak trochu z donucení. Sobotní odpoledne jsem měl trávit na oslavě - pokud netrvá dlouho,  budiž.  V blízkosti  je jeden SOTA vrchol, tak jsem si oslavu okořenil vycházkou.  Díky ochlazení byl už nahoře poprašek, ale bohužel mokro, blátivo.

Další termín byl o poznání nadějnější - na konci listopadu napadlo trochu sněhu. A čas mně dovolil vyrazit na výlet. Cílem se tentokrát stala Drastihlava - OK/ZL-080. Přešel jsem  při aktivacích na pásmo 20m, kde je to jako na 40m "za starých časů". A na této aktivací mě poprvé zavolala při pile-upu americká stanice - bylo to docela překvapení. Na zpáteční cestě jsem se zastavil na kafé a kus řeči u Vaška, OK2PTS, který se zotavuje po nemoci.  Bylo to moc příjemné popovídání, navíc ve vyhřáté chatě. 

A následovaly dvě "vánoční" SOTy - tj. po Vánocích před Silvestrem, kdy většinou mívám dovolenou. Bohužel o těchto výletech se nedá říct, že byly zimní - byly totiž blátivé.  Jedno pozitivum by se ale přece jen našlo. Opět mě zavolaly americké stanice...

Tak třeba se ještě do konce sezony nějaký pěkný zimní výlet podaří.