Léto 2026
Hned na začátku léta jsem krátce při volných chvílích rozdával body v All Asia CW Contestu. Na zahradě jsem postavil "cestovní" VDA anténu pro 21 MHz a vyzobával hlavně JA stanice...
Polní den jsem tentokrát promarodil. Už v týdnu před ním jsem byl hodně nachlazený, přitom bylo hrozné vedro. Měl jsem trochu podezření na Covid, testoval jsem občas čich - vše bylo v pořádku. Až v pátek před závodem jsem o čich přišel a zároveň na mě padla úplná letargie. Byl jsem neschopen akce. Následně v úterý jsem šel k doktorce. Neschopenku jsem měl do konce týdne, ale chrblal jsem ještě i v týdnu následujícím. Podle testů u paní doktor to tedy Covid nebyl, ale příznaky byl úplně přesně covidové. Ono je to celé nejspíš úplně "splašené" ..
V minulém týdnu byla ve firmě odstávka výroby, takže pro mě nastaly "žně". Bylo potřeba udělat velké plánované změny/úpravy na několika mašinách. Mám rád dobu, kdy je ve firmě "božský" klid, do člověka trvale "neklavírují" různí přihlouplí manažeři a bohapustí tlučhubové. Navíc se po vedrech ochladilo, takže bylo příjemně. Prostě po všech stránkách pracovní paráda, intenzivní činnost, která má spád! Na konci týdne ale člověk docela cítí únavu. Já mohl vypnout, protože jsem měl následně týden dovolené.
Už během týdne předpověď slibovala návrat stálého počasí bez deště. Takže jsem už ve čtvrtek mohl vyhlásit termín odjezdu na naši pravidelnou panskou jízdu k Soumarskému Mostu. Během víkendu proběhly přípravy. Starší syn vyrážel jako obvykle z Prahy a mladší souhlasil s tím, že v úterý vyrazíme brzy ráno, abychom se vyhnuli hustému provozu kolem Brna. Podařilo se - ve čtyři ráno jsme byli už na cestě, Brno jsme míjeli před šestou, v osm jsme míjeli Budějovice a po krátkém nákupu a bleskové snídani jsme o půl desáté byli v kempu - jako obvykle na pravém břehu. Po skupině odjíždějících vodáků jsme rozbili tábor na pěkném místě u vody. Poprvé jsme na Šumavu vzali kola, což se ukázalo jako dobrý tah. Ještě než večer dorazil starší syn, vyrazil jsem na "povinnou" SOTu - Stožec. Kolo značně urychlilo přiblížení pod kopec. Tam jsem kolo zamkl ke stromu a nahoru vyrazil pěšky. Aktivace v pohodě... Následující den bylo zase o poznání tepleji, takže jsme výlety omezovali na - brzy po ránu nebo kvečeru. Jinak jsme si užívali neskutečně teplé Teplé Vltavy. Po obědě ve středu jsem začal plánovat vysílání z Bobíka s tím, že bych zase kus vyjel na kole přímo z kempu. Tento plán skoro zhatil syn, když začal počítat výškové metry, které by bylo nutno překonat. Až kolem čtvrté jsem se rozhodl, že to přece dopředu nevzdám a o Bobíka se alespoň pokusím - vrátit se můžu vždycky. Na kole jsem nakonec vyjel až skoro na rozcestí U obrázku - posledních několik desítek metrů jsem šel při kole. Stále jsem majitelem letitého horáku (na elektro kolo jsem ještě mlád :-))) ). Na nejlehčí převod ale odmítám jezdit, stejně rychlé a míň namáhavé je podle mě jít při kole. Od rozcestí jsem ještě popojel/popošel a pak jsem zase kolo v lese zamkl a na vrchol jsem "vyfuněl" pěšky. A zlehka po šesté jsem byl QRV z vrcholu. A bylo to tak, jak to mám rád - slunko se pomalu klonilo k západu, vrchol jsem měl sám pro sebe - dokonalé !!! Před půl osmou jsem byl zpátky v kempu. Po zbytek pobytu jsem kvůli vedru už na žádnou SOTu nevyrazil...
Už teď se těšíme na Soumarák 2027 !




