Ostrov Gubeša  -  IOTA EU-016/IOCA CI-802

 Hurá! Další  IOTA akce reálně na obzoru! Už v říjnu jsme objednali ubytování na ostrůvku Gubeša na západním pobřeží Korčule a celé měsíce se těšíme na opakování akce z roku 2019. 

V úterý kvečeru, 26.7.,  dorazíme na místo - Jiří, OK2BDF a já..  Postavíme antény podle toho, jak ostrůvek "dovolí". Má totiž jen cca 100m v průměru. Připravené jsou VDA antény pro 14MHz a  21MHz, 4SQ pro 7 MHz, něco pro 28MHz...  No, uvidíme.

Pojedeme jen QRP - max do 50W, převážně CW. Napájení bude jen z baterie dobíjené solárním panelem.

A QRV budeme do 1. srpna.

Těšíme se na slyšenou...

A jaké to bylo?

Se ženou jsme vyrazili v pondělí velmi brzy ráno. Už zlehka po osmé jsme  byli na chorvatské hranici po hladké jízdě přes Slovensko a Maďarsko. Vidina brzkého koupání v moři se rozplynula poté , co jsme kolem Záhřebu popojížděli v kolonách. Na Korčulu jsme stejně jako před třemi léty chtěli plout ranním trajektem v 10.30 hod, což vyžaduje nocleh někde blízko Splitu. Nocleh na jednu noc se hledá dost nesnadno, takže jsem tentokrát zarezervoval ubytování  přes Booking na vysokoškolských kolejích ve Splitu. Vedro byly strašlivé, takže jsme po ubytování konečně skončili v moři. Díky tomu, že do přístavu jsme to měli jen kousek přes město, ráno jsme pohodlně dokoupili poslední drobnosti a vyrazili do přístavu. Tam jsme se před naloděním potkali s druhou polovinou expedice - Jiřím, OK2BDF a jeho dámským doprovodem. Plavba probíhala příjemně  -  hlavně díky klimatizované palubě. Bylo opravdu hrozné vedro. To jsme hlavně pocítili, když jsme v brzkém odpoledni čekali ve Vela Luka na domácí. Následně jsme se auty přemístili do osady Gradina, kde auta zůstala zaparkovaná na mini parkovišti. Před tím jsme všechny věci vyložili na molo a nakládali je do větší loďky. Bylo toho požehnaně, takže jsem to komentoval slovy, že to vypadá, že nejedeme na týden, ale na měsíc. Paní domácí ale náš pobyt "odhadovala" dokonce na rok. Nutno dodat, že většinu radioamatérského haraburdí a stožáry jsme nechali v autech s tím, že nebudeme radši domácí děsit...

Po vylodění na Gubeši  a základním ubytování jsme se šli schladit do moře. No, moc to nešlo - posuďte sami - vzduch 38°C a voda 28°C (měřeno laboratorním teploměrem!). Ale některým členům expedice tato teplota vody překvapivě vyhovovala. 

K dispozici jsme měli malý motorový člun, takže jsme se s Jiřím kvečeru vydali pro zbytek věcí resp. těch nejdůležitějších věcí  hi. Další den ráno jsme pomalu začali se stavbou. Doma jsem připravil mechanické upevnění a rozpěrky pro VDA anténu pro 21 MHz, ale k samotnému odzkoušení nedošlo. Až na místě jsem naměřil vodič pro reflektor a  dostřihl zářič. Teoretický výpočet proti skutečnosti moc nesedí, ale funkční anténa byla. Odpoledne jsem dělal první spojení. Jiří připravoval 15m stožár s EFHW pro 14-28 MHz. Ten večer přišla bouřka, která pomohla utnout to příšerné vedro. Zbytek pobytu bylo přiměřeně horko, často se silnějším větrem, takže se voda v moři promíchala na osvěžujících  21°C.  Další den jsme zprovoznili 4 SQ pro 7 MHz. Bohužel jsme zjistili, že především na 7 MHz je rušení  S7-S9.  Na vině byl zřejmě systém napájení našeho domku tvořený 7 solárními panely a generátorem na vítr. Jiří testoval  i RX anténu umístěnou přímo na břehu moře. Kdybych to tušil, mohl jsem vzít "propriety" pro krátký BOG. Otázka je , jestli by to pomohlo. 

Jiřího multiplex - poslech majáků+příprava surovin k obědu

Vstával jsem většinou brzy. "Zvyk je železná košile"  a se sluncem vždy začaly  cikády svůj koncert. Takže jsem na 7 MHz testoval  ranní "grey zone".   Jednoho rána to bylo úspěšné, když jsem už za pokročilého času zaslechl na 7.002 MHz volat výzvu Briana, ZL3XDJ ( podle DXmaps byl ještě v denním světle).  Přesto se spojení  (se 30W out) bez problémů podařilo!

Samotný IOTA závod jsme chvilkama jeli s Jiřím současně, protože jsme si v jistých konstelacích  nevadili (oba s 20W). Já dost na pohodu s tím, že jsem se spíš snažil vyzobávat zajímavé stanice, což se částečně dařilo, ale třeba  BY4JN, ZD7BG, CO2RQ jsem se nedovolal.

V neděli nás přišel nečekaně navštívit pan domácí a překvapil nás kbelíkem čerstvě nalovených sardinek (takže jsme mohli odložit plánovanou návštěvu restaurace na někdy příště a tak ušetřit). Také on byl viditelně "šokován"  lesem stožárů kolem domku. 

V pondělí během dne jsme postupně balili a většinu věcí jsme zase kvečeru přestěhovali pomocí člunu do aut. Brzy ráno pro nás přijel větší loďkou domácí a odvezl nás k autům tak, abychom stihli první trajekt z Vela Luky. 

Ve Splitu jsme se rozloučili. Jiří "půlil" cestu ve Slovinsku a my ujížděli přímo domů. Cesta je to dlouhá, vždycky doufám, že bude bezproblémová, což se tentokrát nestalo. Na přeplněné dálnici před Záhřebem jsem byl nucen prudce přibrzdit  a mladý řidič v bavoráku za mnou to neubrzdil. Rána. Šel jsem zjišťovat rozsah škod  -  na Dusteru nebylo poškození skoro viditelné, svou práci "odvedla"  koule pro přívěs. Bavorák na tom byl podstatně hůř.  Mladík dost agresivně vyváděl. I v této chvíli jsem si ověřil, jak důležité je uzemnění.  Když už těch chorvatských litanií bylo na mě neúnosně moc, milému mladíkovi jsem vrazil facku. A bylo po diskusi. Počkali jsme na policajty. Ti ocenili mladíkovu neznalost pravidla "co neubrzdíš, to neukecáš" pokutou a po sepsání dokumentů jsme asi s dvouhodinovým zpožděním pokračovali v cestě. Pak už se nic podstatného nestalo. Až snad - na slovenské dálnici jsem chtěl dotankovat a na čerpací stanici neměli benzín!  No to jsem naposled zažil, když se za opravdu dávných dob "prolátlo", že se bude zdražovat benzín - stál tehdy 4,30 Kčs/l ! 

Dámskému doprovodu budiž vzdán velký dík za veškerou podporu před akcí a především během ní.  Je potřeba také zmínit, že jsme zaznamenali jistý pokrok v technických znalostech - dámy už poznají rozdíl mezi drátem a koaxiálním kabelem. To jim při poslední IOTA expedicí ještě činilo jisté potíže. 

Tak takové to bylo.  Bavili jsme se, bavilo nás to. Prima dovolená.

To jsem zvědav, co příště?  Že by Gronsko? Určitě by tam nebylo vedro, ale tuším, že to "neprojde" ...