úterý 10. března 2020

1. subregionál z nové kóty

Už delší dobu jsem  se poohlížel po nějaké jiné kótě pro VKV závody. Půlčíny jsou zatím neprůchodné  kvůli ochráncům CHKO Beskydy. Minulý rok mně tam vstup nepovolili, pro letošek jsem požádal znovu. Výsledek zatím nemám. Druhá možnost je vyjet na Holý vrch nad Brumovem. Při podrobnějším studiu map jsem zjistil, že tato kóta už zase patří do CHKO Bílé Karpaty. Se správcem singulární společnosti, kam kóta spadá, je řeč bezproblémová a rozumná. Nicméně mám obavy, že i tam se časem objeví nějaký "Grétin poskok", který mě bude chtít pokutovat (protože tam jsem o povolení zatím vůbec nežádal).  

Při studiu mapy okolí s ohledem na chráněná území jsem přišel na to, že existuje malý "nechráněný" úsek mezi CHKO Beskydy a  CHKO Bílé Karpaty. Na  Končitou chodím na SOTu, ale na ni není sjízdná cesta,  kousek západně je vrchol Požár, kam cesta vede. Nebyl jsem si jistý, jestli tam není zákaz. A taky jsem chtěl  předejít nějaké budoucí nežádoucí "diskusi". A tak jsem někdy v lednu zajel za paní starostkou Študlova, co by na to řekla, kdybych se tam občas s anténou vyskytoval. No, není úřad (OÚ Študlov) jako úřad (CHKO Beskydy)...  Paní starostka byla velmi příjemná, neměla nic proti,  hned telefonovala starousedlíkovi, který na Požáru dosud bydlí, a dala mně na něho i číslo. 
Takže bylo rozhodnuto, kam vyrazím na příští VKV závod.  První subregionál bývá ohrožen  počasím.  Na sobotu hlásili déšť, ve vyšších polohách sníh. Noc v autě by byla utrpením a tak jsem se rozhodl pro nedělní "zkrácenou" účast. V sobotu jsem se kompletně sbalil. V neděli ráno sice ještě drobně pršelo, ale to už mě neodradilo. Po cestě  nahoru déšť přešel ve sněžení. Cesta od silnice se táhne, pomalu stoupá nahoru.  Z poloviny je cesta opravená se zbrusu novým asfaltem, druhá polovina do sedla je původní  - už dost za zenitem.  Ze sedla  posledních cca 200 m  je cesta nezpevněná a momentálně byla silně rozbahněná a rozježděná - to bylo docela rodeo. Vrchol není vyloženě holý, jsou tam nějaké chaty, nebyl jsem rozhodnutý, kde "rozbiju stan".  Při dumání mě vyrušil štěkot a dost nehezké vrčení psa. Naštěstí se hned objevil starousedlík. Poradil mně, že za nepoužívanou turistickou chatou je plácek. A poprosil mě, abych pozdravoval jeho otce, který je členem OK2KYJ.  Kde všude radioamatér na spřízněnou duši nenarazí... Slib se mně ale dodržet nepodařilo, protože jsem  OK2KYJ tentokrát na pásmu "nepotkal".
Stavba  nebyla úplně bezproblémová. Stavěl jsem poprvé nový stožár v celé délce přes 8 m.  Stavba původního šestimetrového stožárku byla principiálně rozdílná a navíc už byla mnohým opakováním dobře nacvičená. Použil jsem také novou anténu (7 el. DK7ZB). Na pásmu jsem se začal prohánět až po deváté. Celé dopoledne ještě sněžilo a pofukovalo, což nebylo  úplně příjemné. A další nepříjemná věc byl provoz OM4CW z 19 km vzdáleného Portáše (JN99CH). Nevím, zda to bylo neschopností mého zařízení vyrovnat se silou signálu, kterou každopádně nebyl schopen zpracovat S-metr (ještě štěstí, že už není vyzbrojen mechanickou ručkou, ta by skončila namotaná na pravém doraze) - nebo křišťálově čístým signálem, který se z Portáše šířil.


Potěšil ODX  - IK5AMB, další taliáni se tam ke konci "mihli", ale nedovolal jsem se. Stejně tak jsem se tentokrát nedovolal kupodivu na YU7ACO a asi další dvě YU stanice, které běžně dělám.

Škoda, že mně počasí nedovolilo delší účast. Přesto, že nemám rád přílišné teplo, přece jen toto už bylo trochu moc.
Těším se na další závod a musím jen doufat, že hamové v okolí, kteří si své ego léčí  nejedním PA, umožní nám obyčejným si závod užít... 

Počasí se umoudřilo až po poledni, takže balení už bylo o něco veselejší. Při odjezdu jsem ještě krátce povykládal se starousedlíkem, kterému je asi na dost opuštěném místě "čučno" ...

A jak to dopadlo?


Počet QSO       : 71
Počet bodu      : 14910

--------------
TOP 10:

1. IK5AMB JN54FF 800 km
2. DL0XS JO42RG 702 km
3. DD5M JN58VC 480 km
4. DJ2NR JO50VF 472 km
5. DJ7R JN59UK 467 km
6. 9A0V JN95PE 449 km
7. 9A1CRS JN95AE 441 km
8. 9A4V JN95MM 409 km
9. OL7C JO60JJ 408 km
10. DL0HTW JO60QU 389 km


DXCC: 9

 28xCzech Rep. (4675)
 16xSlovak Rep. (1057)
 7xFed. Rep. of Germany (3256)
 5xCroatia (2053)
 5xHungary (955)
 4xAustria (1046)
 4xPoland (745)
 1xItaly (800)
 1xSlovenia (323)


Počet WWL: 25

 11xJN99   9xJN89   8xJN98   5xJN79   5xJN88   4xJO60
  4xJO70   3xJN95   3xJN97   2xJN78   2xJN85   2xJO80
  1xJN54   1xJN58   1xJN59   1xJN68   1xJN69   1xJN77
  1xJN86   1xJN87   1xJO42   1xJO50   1xJO90   1xJO91
  1xKN08


WW loc mapa:


                    JO42
                                             JO91
                         JO50 JO60 JO70 JO80 JO90
                         JN59 JN69 JN79 JN89 <QTH>
                         JN58 JN68 JN78 JN88 JN98 KN08
                                   JN77 JN87 JN97
                                        JN86
                                        JN85 JN95
                         JN54





neděle 2. února 2020

Zimní QRP VKV závod

Předpokládal bych ,  že zimní  QRP VKV závod by se měl konat v zimě. V sobotu před závodem bylo u nás vyloženě jarní počasí - po sněhu a mrazu ani vidu, ani slechu ... V noci na neděli před závodem lilo a přeháňky se objevovaly ještě po ránu. Kolem desáté ale najednou vysvitlo slunko a tak jsem se rozhodl, že vyrazím -  na "Jarní QRP VKV závod". Vzhledem k podmáčenému terénu a krátké době závodu se mně nechtělo nikam daleko a pokud možno  radši po zpevněné cestě ...  Jistě by se nabízela kóta Půlčíny, ale o tu jsem teprve před nedávnem požádal ochranáře - na vyjádření si budu muset ještě počkat ...  Za normálních okolností bývá tady začátkem února dost sněhu  a značně mrazivo, takže se s nějakým závoděním z výše položených kót nedá počítat. 
Vyrazil jsem tedy o půl jedenácté  na kótu poblíž Pozděchova. Poslední úsek jsem přece jen musel absolvovat po  rozmáčené louce, což bylo dost dobrodružné. Jednu chvilku nepomáhala ani uzávěrka diferenciálu, už jsem začal přemýšlet, kam půjdu shánět kolem nedělního oběda ochotného traktoristu. Ale nakonec to auto rumunské provenience zvládlo. Na kótě jsem za slunečního svitu stavěl nový stožár, na němž jsem ještě přece jen objevil nedokonalost, takže jsem použil jen výšku cca 6 m (plánovaná výška je  kolem 8.5 m). A použil jsem také novou anténu (7 el. DK7ZB), tam bylo vše v pořádku. 
Závod jsem začal na čas z kempingového pracoviště přímo pod stožárem. Je fakt, že během závodu se slunko schovalo a foukal docela silný vítr, takže podmínky pro takové závodění úplně optimální nebyly.  Z fotky to úplně jasné není, ale louka byla hustě poseta exkrementy - podle jejich velikosti bych soudil, že tam snad místní zemědělci nepasou skot ale slony ...




Ale zpátky k závodu. Podařilo se udělat 32 QSO za cca 3500 bodů. Poslední půl hodiny jsem otočen na OK1 volal výzvu  - střídavě fonicky a telegrafem. Toto počínání bych rád parafrázoval slovy Karla Hynka Máchy: "Dalekáť cesta má (resp. mého signálu)! Marné volání!!"

 

pondělí 27. ledna 2020

CQ WW 160m CW  2020

Jako bývalý OL-ák mám slabost pro pásmo 160m.  To asi všichni OL-áci, protože jsme na tom pásmu "vyrůstali".  Takže program na konec ledna je jasný. Alespoň na chvilku si zařádit v rámci CQ WW 160m CW. Letos mně žádné vyjímečné  pracovní povinnosti nebránily, dokonce jsem si mohl na pátek vzít kousek ze zbytků loňské dovolené.  Celý den bylo krásně a hlavně bylo mrazivo - ideální počasí pro úpravu antén. Jinak bych letošní zimu nazval blátivou - to je teda hnus.

Už týden před závodem jsem na zahradě postavil hardware pro K9AY. Vzal jsem duralovou 3m trubku  a  tu spojil s 10 m teleskopem , u kterého nebyly použity nejtenčí horní díly tak, aby celý stožárek měl cca 10 m. Ze šuplíku jsem vytáhl už dlouho rozdělanou a nedodělanou elektroniku pro přepínání k této anténě včetně ukončovacího odporu na bázi vactrolu. Nelíbilo se mi původní provedení a navíc jsem chtěl elektroniku rozšířit o předzesilovač s 2N5109. Takže jsem bleskově navrhl a vyrobil nový tišťák, na který jsem vše potřebné "přestěhoval". Elektroniku jsem na stole odzkoušel.  A v pátek jsem anténu dokompletoval a zprovoznil.



V pátek mě dále čekala repase antény uzemněného half loopu. Asi před třemi léty jsem se inspiroval ohledně této antény u Jirky, OK1DQT (ex OL1BBR). Postavil jsem ji tehdy s tím, že vertikální část nad napájecím bodem byla vysoká 12 m, druhá vertikální část je natažena podél smrku, který má okolo 15 m.  Ani nevím, zda jsem tehdy měřil délku zářiče nebo jsem to natáhl jak to vyšlo.  Ale má něco přes 80 m.
Zářič červeně, dočasné radiály modře, zakopané zářiče fialově; 

Anténu jsem tehdy doladil pomocí přepínaných  LC článků na 160m a 80m. Hned po zprovoznění jsem tehdy ve dvou večerech za sebou dělal na 80m spojení do VK. Anténu používám jen přes zimu, protože jen část radiálů je zakopaná, větší část natahuju na zem (celkem jde odhadem o 20 -30 radiálů). Původní narychlo smontovaný a postavený stožárek
už nutně potřeboval "renovaci" a navíc chci vertikální část zvýšit ideálně až na 20 m. Trubky už mám delší dobu doma a tak mě CQ WW donutil pustit se do práce. Původní stožárek jsem shodil, rozhodl jsem se zachovat původní zářič - to byl dobrý tah, protože jinak bych to během pátku nestihl. Na pomoc jsem měl jen staršího syna, s jehož pomocí jsem postavil z nových trubek stožár opět 12 m vysoký.  Ve dvou bylo další zvyšování příliš riskantní. Až se mně podaří sehnat početnější mužstvo, dojde jistě na tolik očekávané zvýšení vertikální části. Po změření jsem zjistil, že anténa rezonuje  kus pod pásmem, ale "nebylo z čeho brát".  Původní přizpůsobení bylo taky mimo, takže jsem musel najít nové odbočky na cívce a z kondů z R140 poskládat požadovanou hodnotu kapacity a už za tmy konečně zprovoznit vysílací anténu. Protože mě celodenní tělocvik kolem antén docela utahal, rozhodl jsem se první noc vzdát a raději se pořádně vyspat. Přece jen nejsme už nejmladší - my staří OL-áci ... hi.
V sobotu jsem připravil pracoviště a z přicházejícím večerem jsem začal "závodit". Jel jsem QRP kategorii - více méně z donucení, protože nemám v pořádku svou FT-450 (nevíte někdo, kdo by se mi na to podíval?). Vydržel jsem celou noc a k rádiu jsem se vrátil zase v neděli večer, abych dohledával zbylé evropské násobiče  ( např. GW, GM  nemám) ...
Z mých skromných poznatků:  K9AY není sice žádný zázračný všelék, ale každopádně dobře funguje. V závodě na ni poslech byl určitě pohodlnější než na vysílací anténu.  Podmínky na W se začaly otvírat už kolem 02 UTC a maximum kolem ranního kuropění nepřišly -zažívám to většinou opačně.  A logicky jsem se nepouštěl do boje o násobiče, na které stála fronta.

A jak to dopadlo?  Celkem  něco přes 300 QSO, 45 zemí, zóny 5, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 23, 33,  něco kolem 73 000 bodů.  Potěšilo spojení s AA1K a snažení bylo završeno poněkud "upachtěným" spojením s JT5DX (new one), které jsem musel zapít slivovicí a odebrat se na lože, abych v pondělí mohl opět plnit pracovní povinnosti. 

Ať žije TOP & CW !!!






neděle 12. ledna 2020

Další zimní SOTA toulání

Protože mně v údolí chybí klasická zima, musím hold do vyšších poloh. Před týdnem jsem vyrazil na Javorník (OK-ZL-012) nad Brumovem. V noci trochu sněžilo a byl hlášený vítr. V údolí byl klid, ale na hřebeni Pláňav skutečně pofukovalo, místy se tvořily závěje - když bylo tedy z čeho. Na samotném vrcholu bylo možná max 10 cm sněhu - co to je na leden a nadmořskou výšku skoro 800 m???  
Pohodový výlet ...



Protože zima stále nepřicházela, rozhodl jsem se včera pro odvážnější akci.  Cílem se staly dva vrcholy, které se dají zvládnout o jedné námaze. Už asi před třemi lety jsem zjistil, že blízko Malého Javorníka (OK-ZL-039)  leží sloveská SOTA  Koniakova skala (OM-TN-030).  Je to s přivřením očí na vrstevnici, resp. ve srovnánín s výstupem z údoli Stanovnice je to už procházka. Takže jezdím vždy autem do Skaličí, do sedla pod Javorníkem je to pak relativně krátký, ale hodně ostrý stoupák. Včera bylo dole trochu mokrého sněhu, se vzrůstající výškou sněhu přibývalo, na hřebeni už ho pro pěší chůzi bylo až moc. Určitě by se hodily sněžnice. Vzpomněl jsem si na Armana, E77P, který mně sněžnice ukazoval. Stará se o vykrývače mobilních operátorů v Bosně a v zimě je při některých zásazích používá. Včera by se hodily i mně - Hi. Pohyb po hřebeni na Koniakovu skalu byl dost namáhavý, kousek cesty jsem si ulehčil  chůzí ve stopě  nějakého mohutného  traktoru. Tedy podle stop nejen já, ale i nejeden jelen nebo srnec...  Je zajímavé, že díky tomu, že nasněžilo prakticky na nezmrzlou zem, v lesních cestách vůbec nezamrzly kaluže, což byla docela  nepříjemná "past".  Ráno před odjezdem jsem zjistil, že se pojede FM pohár, tak jsem přibalil "ručku". Na Koniakově skale jsem ji vytáhl, závod probíhal, tak jsem si říkal, že alespoň nebudu muset v hlubokém sněhu natahovat dipol a aktivaci spláchnu na 145 MHz. Na 145,500 byl OK1KOK, s kterým jsem udělal spojení, ale pak si "Baofňuk" postavil hlavu a tak jsem nakonec anténu na 7 MHz přece jen  natáhl. Aktivace na Malém Javorníku už probíhala za docela promočeného stavu mého oblečení od kolen dolů a začalo navíc docela nepříjemně foukat. Po návratu k autu jsem se přezul do suchého  a spěchal domů na  pozdní oběd. 
Věřte mně, že si člověk  po takové akci úplně jinak váží tepla domova ... Hi
Je to tak, jak píše Jirotka v Saturninovi:
Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec  a vyhodil dočasně na mráz.   





Vzhledem k tomu, že se blíží další VKV sezóna a já v PC našel minuloroční žádost o povolení vjezdu na kótu Půlčíny, stačilo několik kliků  a žádost na rok 2020 je na světě. Rozhodl jsem se, že znovu požádám. Nic hroznějšího než zamítnutí  s tím,že bych zase plašil chřástala polního, se mně nemůže stát.