pondělí 27. ledna 2020

CQ WW 160m CW  2020

Jako bývalý OL-ák mám slabost pro pásmo 160m.  To asi všichni OL-áci, protože jsme na tom pásmu "vyrůstali".  Takže program na konec ledna je jasný. Alespoň na chvilku si zařádit v rámci CQ WW 160m CW. Letos mně žádné vyjímečné  pracovní povinnosti nebránily, dokonce jsem si mohl na pátek vzít kousek ze zbytků loňské dovolené.  Celý den bylo krásně a hlavně bylo mrazivo - ideální počasí pro úpravu antén. Jinak bych letošní zimu nazval blátivou - to je teda hnus.

Už týden před závodem jsem na zahradě postavil hardware pro K9AY. Vzal jsem duralovou 3m trubku  a  tu spojil s 10 m teleskopem , u kterého nebyly použity nejtenčí horní díly tak, aby celý stožárek měl cca 10 m. Ze šuplíku jsem vytáhl už dlouho rozdělanou a nedodělanou elektroniku pro přepínání k této anténě včetně ukončovacího odporu na bázi vactrolu. Nelíbilo se mi původní provedení a navíc jsem chtěl elektroniku rozšířit o předzesilovač s 2N5109. Takže jsem bleskově navrhl a vyrobil nový tišťák, na který jsem vše potřebné "přestěhoval". Elektroniku jsem na stole odzkoušel.  A v pátek jsem anténu dokompletoval a zprovoznil.



V pátek mě dále čekala repase antény uzemněného half loopu. Asi před třemi léty jsem se inspiroval ohledně této antény u Jirky, OK1DQT (ex OL1BBR). Postavil jsem ji tehdy s tím, že vertikální část nad napájecím bodem byla vysoká 12 m, druhá vertikální část je natažena podél smrku, který má okolo 15 m.  Ani nevím, zda jsem tehdy měřil délku zářiče nebo jsem to natáhl jak to vyšlo.  Ale má něco přes 80 m.
Zářič červeně, dočasné radiály modře, zakopané zářiče fialově; 

Anténu jsem tehdy doladil pomocí přepínaných  LC článků na 160m a 80m. Hned po zprovoznění jsem tehdy ve dvou večerech za sebou dělal na 80m spojení do VK. Anténu používám jen přes zimu, protože jen část radiálů je zakopaná, větší část natahuju na zem (celkem jde odhadem o 20 -30 radiálů). Původní narychlo smontovaný a postavený stožárek
už nutně potřeboval "renovaci" a navíc chci vertikální část zvýšit ideálně až na 20 m. Trubky už mám delší dobu doma a tak mě CQ WW donutil pustit se do práce. Původní stožárek jsem shodil, rozhodl jsem se zachovat původní zářič - to byl dobrý tah, protože jinak bych to během pátku nestihl. Na pomoc jsem měl jen staršího syna, s jehož pomocí jsem postavil z nových trubek stožár opět 12 m vysoký.  Ve dvou bylo další zvyšování příliš riskantní. Až se mně podaří sehnat početnější mužstvo, dojde jistě na tolik očekávané zvýšení vertikální části. Po změření jsem zjistil, že anténa rezonuje  kus pod pásmem, ale "nebylo z čeho brát".  Původní přizpůsobení bylo taky mimo, takže jsem musel najít nové odbočky na cívce a z kondů z R140 poskládat požadovanou hodnotu kapacity a už za tmy konečně zprovoznit vysílací anténu. Protože mě celodenní tělocvik kolem antén docela utahal, rozhodl jsem se první noc vzdát a raději se pořádně vyspat. Přece jen nejsme už nejmladší - my staří OL-áci ... hi.
V sobotu jsem připravil pracoviště a z přicházejícím večerem jsem začal "závodit". Jel jsem QRP kategorii - více méně z donucení, protože nemám v pořádku svou FT-450 (nevíte někdo, kdo by se mi na to podíval?). Vydržel jsem celou noc a k rádiu jsem se vrátil zase v neděli večer, abych dohledával zbylé evropské násobiče  ( např. GW, GM  nemám) ...
Z mých skromných poznatků:  K9AY není sice žádný zázračný všelék, ale každopádně dobře funguje. V závodě na ni poslech byl určitě pohodlnější než na vysílací anténu.  Podmínky na W se začaly otvírat už kolem 02 UTC a maximum kolem ranního kuropění nepřišly -zažívám to většinou opačně.  A logicky jsem se nepouštěl do boje o násobiče, na které stála fronta.

A jak to dopadlo?  Celkem  něco přes 300 QSO, 45 zemí, zóny 5, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 23, 33,  něco kolem 73 000 bodů.  Potěšilo spojení s AA1K a snažení bylo završeno poněkud "upachtěným" spojením s JT5DX (new one), které jsem musel zapít slivovicí a odebrat se na lože, abych v pondělí mohl opět plnit pracovní povinnosti. 

Ať žije TOP & CW !!!






neděle 12. ledna 2020

Další zimní SOTA toulání

Protože mně v údolí chybí klasická zima, musím hold do vyšších poloh. Před týdnem jsem vyrazil na Javorník (OK-ZL-012) nad Brumovem. V noci trochu sněžilo a byl hlášený vítr. V údolí byl klid, ale na hřebeni Pláňav skutečně pofukovalo, místy se tvořily závěje - když bylo tedy z čeho. Na samotném vrcholu bylo možná max 10 cm sněhu - co to je na leden a nadmořskou výšku skoro 800 m???  
Pohodový výlet ...



Protože zima stále nepřicházela, rozhodl jsem se včera pro odvážnější akci.  Cílem se staly dva vrcholy, které se dají zvládnout o jedné námaze. Už asi před třemi lety jsem zjistil, že blízko Malého Javorníka (OK-ZL-039)  leží sloveská SOTA  Koniakova skala (OM-TN-030).  Je to s přivřením očí na vrstevnici, resp. ve srovnánín s výstupem z údoli Stanovnice je to už procházka. Takže jezdím vždy autem do Skaličí, do sedla pod Javorníkem je to pak relativně krátký, ale hodně ostrý stoupák. Včera bylo dole trochu mokrého sněhu, se vzrůstající výškou sněhu přibývalo, na hřebeni už ho pro pěší chůzi bylo až moc. Určitě by se hodily sněžnice. Vzpomněl jsem si na Armana, E77P, který mně sněžnice ukazoval. Stará se o vykrývače mobilních operátorů v Bosně a v zimě je při některých zásazích používá. Včera by se hodily i mně - Hi. Pohyb po hřebeni na Koniakovu skalu byl dost namáhavý, kousek cesty jsem si ulehčil  chůzí ve stopě  nějakého mohutného  traktoru. Tedy podle stop nejen já, ale i nejeden jelen nebo srnec...  Je zajímavé, že díky tomu, že nasněžilo prakticky na nezmrzlou zem, v lesních cestách vůbec nezamrzly kaluže, což byla docela  nepříjemná "past".  Ráno před odjezdem jsem zjistil, že se pojede FM pohár, tak jsem přibalil "ručku". Na Koniakově skale jsem ji vytáhl, závod probíhal, tak jsem si říkal, že alespoň nebudu muset v hlubokém sněhu natahovat dipol a aktivaci spláchnu na 145 MHz. Na 145,500 byl OK1KOK, s kterým jsem udělal spojení, ale pak si "Baofňuk" postavil hlavu a tak jsem nakonec anténu na 7 MHz přece jen  natáhl. Aktivace na Malém Javorníku už probíhala za docela promočeného stavu mého oblečení od kolen dolů a začalo navíc docela nepříjemně foukat. Po návratu k autu jsem se přezul do suchého  a spěchal domů na  pozdní oběd. 
Věřte mně, že si člověk  po takové akci úplně jinak váží tepla domova ... Hi
Je to tak, jak píše Jirotka v Saturninovi:
Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec  a vyhodil dočasně na mráz.   





Vzhledem k tomu, že se blíží další VKV sezóna a já v PC našel minuloroční žádost o povolení vjezdu na kótu Půlčíny, stačilo několik kliků  a žádost na rok 2020 je na světě. Rozhodl jsem se, že znovu požádám. Nic hroznějšího než zamítnutí  s tím,že bych zase plašil chřástala polního, se mně nemůže stát.



úterý 31. prosince 2019

"Zimní" toulání

Tak jsem se těšil na oblíbené zimní toulání, kdy už mrzne a většinou ještě není moc sněhu. A nějak  se nemůžu dočkat.  Zatím jsem absolvoval tři "zimní" SOTY.  V polovině prosince jsem zastihl ještě trochu sněhu na Krajčicích. Pak následovalo teplé období s množstvím deště. Ochlazovat se začalo až po Vánocích. No ochlazovat ...   Padal sice sníh, ale na rozmoklou a prohřátou zem. Takže "pro oko" to bylo zimní toulání, ale reálně byl celkový prožitek "rozměklý" až místy "blátivý".  Snad ta pravá zima ještě příjde ...


 





neděle 1. prosince 2019

SOTA Klášťov  (OK-ZL/015)




Už během týdne předpověď počasí slibovala prudké ochlazení a na víkend i sluníčko. Těšil jsem se, že se konečně vypravím na "zimní" SOTu.
V sobotu jsem se účastnil stužkovacího plesu vsetínského Gymnázia, kde bude mladší syn na jaře maturovat. Nemám  příliš v oblibě tyto akce. Jednou z mála výhod je, že se tam člověk potká se známýma, které třeba  dlouho neviděl. Mezi jinými to tentokrát byl i Milan, OK2BCF. Takže jsme krátce během plesu prodiskutovali i naše SOTA snažení.
Vzhledem k tomu, že mně byl pro tento večer "přisouzen volant" (nijak mi to nevadilo), neztratil jsem "image"a ráno za svítání jsem byl schopen vstát  a brzy vyrazit na blízkou SOTu Klášťov.
Jaký to byl rozdíl - večer přelidněný hlučný kulturák a za pár hodin prosluněný namrzlý les bez jediného živáčka. 
Klášťov je  tak trochu záhadný vrch.  Opakované archeologické výzkumy potvrdily, že tam bylo velké hradisko. A tak si člověk vždycky klade otázku, jak tam ti naši dávní předci mohli žít, jak to tam asi vypadalo.  No, určitě to neměli  snadné - do blízkých Vizovic si do Penny na rohlíky  ani k Jelínkovi na něco ostřejšího skočit nemohli...  hi.









pondělí 25. listopadu 2019

SOTA  Travný (OK/MO-007)

I have been planning  this trip since summer. The top of this hill will be closed for the tourists (and SOTA activators, too) for 5 years from spring 2020 - to protect nature (Capercaillie). 
My wife shared this SOTA trip. We had  a nice weather - clear blue sky, but top of the  hills had the "cloud caps" ...   And during activation it was blowing a lot.

My wife and Lysá hora (OK/MO-002) with  "cloud cap"

Antenna was too low. Sorry for the weak signal...  Thank you for QSOs.
I am especially glad for this activation!



CQ WW DX CW Contest  2019

Tak tento závod jsem si nechtěl nechat utéct. Pracovní povinnosti mi zabránily udělat přípravné práce a dostatečně se  dopředu vyspat. Navíc se vyskytla na sobotu naplánovaná povinná a neodvolatelná rodinná návštěva. Nicméně odhodlání alespoň v rámci možností zabojovat přetrvávalo.
V sobotu ráno jsem se probral za svítání. A tak jsem alespoň na hodinku zapnul TOP. Jel jsem na běžně používaný doublet  2x39 m se 100 W. Hodinu jsem se rozdával body  evropským stanicím a až za denního světla se mně podařilo udělat QSO s N2IC (dával zónu 5, nejel tedy ze stálého QTH).
Už v týdnu před závodem mě napadlo zkusit nějakou jinou anténu na 7 MHz. V sobotu dopoledne jsem vytáhl propriety z letní dovolené a na zahradě jsem postavil vertikál se dvěma laděnými radiály. Po lehkém dostřižení zářiče a natažením koaxu do hamovny jsem byl ready. 

Po absolvování rodinných povinností jsem se večer konečně zavřel v hamovně.  "Závodil"  jsem oblíbeným způsobem - "vyzobávání" zajímavých stanic.  Ač mě to bavilo, lehce po půlnoci jsem skončil v posteli. Ráno jsem zase za kuropění chvilku zasedl k rádiu a na 40m se podařilo udělat pár stanic z Karibiku. 

Dopoledne jsem konečně natáhl BOG  směrem na JA. Vše jsem měl připraveno včetně předzesilovače s 2N5109. Délka je cca 75 m. Počítám s tím, že BOG budu používat celou zimní sezónu. 
K rádiu jsem se vrátil zase později odpoledne a věnoval se "závodění" až téměř do konce závodu. Většinou na 40m  s asi hodinovým odskočením na 80 m.
Na hodnocení antén je po pár spojeních asi brzo. Jisté je, že ke  spojení s HS0ZAR mně BOG každopádně pomohl.  HS0ZAR  během večera jednu chvilku chodil pěkně. Ale to na něho "stála fronta".  Párkrát jsem to bez úspěchu zkusil a vzdal jsem to. Asi o hodinu později jsem ho zaznamenal znovu,  na vertikál byl prakticky nečitelný a tady BOG "zabodoval". Nikdo ho nevolal. Přišel na první zavolání. 

Vzhledem k očekávanému průběhu jsem závodil starosvětsky - pastička a papírový log. Takže jen stručný "výcuc":  na 40 m celkem  ca 150 spojení z toho 32x W  a 10x JA (čekal jsem víc). A z dalších zajímavých QSO: ZF1A, KP3M, V26K, TI8W, V47T, 3B8M, BA7NQ ...
   

neděle 3. listopadu 2019

Jak jsem propásl Marconi contest ...

Mám ten závod rád, protože si nemusím "dříť hubu" fonickým provozem...  Škoda, že se koná až v listopadu, protože mou účast hodně ovlivňuje počasí. Ale s tím nic nenadělám. Chystal jsem se, těšil jsem se, že zas po delší době vyrazím na kopec. Všecko bylo ale nakonec jinak.
Přesně týden před závodem jsem si dost nehezky "hnul se zádama" při přípravě dřeva na příští topnou sezónu. Takže už na začátku týdne bylo jasné, že "one-man"  stavba stožáru na kopci a 24 hodinový závod nebude možné v žádném případě absolvovat. Pak se stav začal přece po kouskách lepšit a tak jsem si říkal, že bych alespoň chvilku mohl jet ze stálého QTH.
Už po letním QRP závodě bylo jasno, že se konečně musím pustit do vylepšování hardwaru. Duralový materiál jsem měl doma, takže to chtělo jen uzmout chvilkama trochu času. Postupně jsem dal dohromady nový stožár. Je solidnější a vyšší  (cca 8,5 m) než stávající  tzv."stožár".  Nová anténa  (7 el. DK7ZB) byla rozdělaná, takže  jsem sobotní odpoledne a nedělní dopoledne strávil v dílně a anténu dokončil. Je určitě stabilnější a první přeměření ukázalo PSV 1:1.4.





















Nakonec jsem nevyjel, na cca 2 hodiny se mně už nechtělo stavět pracoviště - i díky bouřlivému větru. 
Ale vidím to pozitivně -  mám předpřipravený  nový vyšší stožár, příjde ještě dokončit patka s rotátorem.  "Manuální" rotátor bývá v závodech jako 1. subregionál nebo právě Marconi značně "nepohodlný" ...
Mám připravenou novou anténu, tu doladím. A mám materiál ještě na jednu stejnou. Rád bych dal dohromady dvojče.
Mám osazený předzesilovač, je třeba dokončit mechaniku.

Takže "Marcoňák" jsem propásl, ale čas jsem investoval do vylepšení hardwaru.

Těším na příští VKV sezónu!