pondělí 27. ledna 2020

CQ WW 160m CW  2020

Jako bývalý OL-ák mám slabost pro pásmo 160m.  To asi všichni OL-áci, protože jsme na tom pásmu "vyrůstali".  Takže program na konec ledna je jasný. Alespoň na chvilku si zařádit v rámci CQ WW 160m CW. Letos mně žádné vyjímečné  pracovní povinnosti nebránily, dokonce jsem si mohl na pátek vzít kousek ze zbytků loňské dovolené.  Celý den bylo krásně a hlavně bylo mrazivo - ideální počasí pro úpravu antén. Jinak bych letošní zimu nazval blátivou - to je teda hnus.

Už týden před závodem jsem na zahradě postavil hardware pro K9AY. Vzal jsem duralovou 3m trubku  a  tu spojil s 10 m teleskopem , u kterého nebyly použity nejtenčí horní díly tak, aby celý stožárek měl cca 10 m. Ze šuplíku jsem vytáhl už dlouho rozdělanou a nedodělanou elektroniku pro přepínání k této anténě včetně ukončovacího odporu na bázi vactrolu. Nelíbilo se mi původní provedení a navíc jsem chtěl elektroniku rozšířit o předzesilovač s 2N5109. Takže jsem bleskově navrhl a vyrobil nový tišťák, na který jsem vše potřebné "přestěhoval". Elektroniku jsem na stole odzkoušel.  A v pátek jsem anténu dokompletoval a zprovoznil.



V pátek mě dále čekala repase antény uzemněného half loopu. Asi před třemi léty jsem se inspiroval ohledně této antény u Jirky, OK1DQT (ex OL1BBR). Postavil jsem ji tehdy s tím, že vertikální část nad napájecím bodem byla vysoká 12 m, druhá vertikální část je natažena podél smrku, který má okolo 15 m.  Ani nevím, zda jsem tehdy měřil délku zářiče nebo jsem to natáhl jak to vyšlo.  Ale má něco přes 80 m.
Zářič červeně, dočasné radiály modře, zakopané zářiče fialově; 

Anténu jsem tehdy doladil pomocí přepínaných  LC článků na 160m a 80m. Hned po zprovoznění jsem tehdy ve dvou večerech za sebou dělal na 80m spojení do VK. Anténu používám jen přes zimu, protože jen část radiálů je zakopaná, větší část natahuju na zem (celkem jde odhadem o 20 -30 radiálů). Původní narychlo smontovaný a postavený stožárek
už nutně potřeboval "renovaci" a navíc chci vertikální část zvýšit ideálně až na 20 m. Trubky už mám delší dobu doma a tak mě CQ WW donutil pustit se do práce. Původní stožárek jsem shodil, rozhodl jsem se zachovat původní zářič - to byl dobrý tah, protože jinak bych to během pátku nestihl. Na pomoc jsem měl jen staršího syna, s jehož pomocí jsem postavil z nových trubek stožár opět 12 m vysoký.  Ve dvou bylo další zvyšování příliš riskantní. Až se mně podaří sehnat početnější mužstvo, dojde jistě na tolik očekávané zvýšení vertikální části. Po změření jsem zjistil, že anténa rezonuje  kus pod pásmem, ale "nebylo z čeho brát".  Původní přizpůsobení bylo taky mimo, takže jsem musel najít nové odbočky na cívce a z kondů z R140 poskládat požadovanou hodnotu kapacity a už za tmy konečně zprovoznit vysílací anténu. Protože mě celodenní tělocvik kolem antén docela utahal, rozhodl jsem se první noc vzdát a raději se pořádně vyspat. Přece jen nejsme už nejmladší - my staří OL-áci ... hi.
V sobotu jsem připravil pracoviště a z přicházejícím večerem jsem začal "závodit". Jel jsem QRP kategorii - více méně z donucení, protože nemám v pořádku svou FT-450 (nevíte někdo, kdo by se mi na to podíval?). Vydržel jsem celou noc a k rádiu jsem se vrátil zase v neděli večer, abych dohledával zbylé evropské násobiče  ( např. GW, GM  nemám) ...
Z mých skromných poznatků:  K9AY není sice žádný zázračný všelék, ale každopádně dobře funguje. V závodě na ni poslech byl určitě pohodlnější než na vysílací anténu.  Podmínky na W se začaly otvírat už kolem 02 UTC a maximum kolem ranního kuropění nepřišly -zažívám to většinou opačně.  A logicky jsem se nepouštěl do boje o násobiče, na které stála fronta.

A jak to dopadlo?  Celkem  něco přes 300 QSO, 45 zemí, zóny 5, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 23, 33,  něco kolem 73 000 bodů.  Potěšilo spojení s AA1K a snažení bylo završeno poněkud "upachtěným" spojením s JT5DX (new one), které jsem musel zapít slivovicí a odebrat se na lože, abych v pondělí mohl opět plnit pracovní povinnosti. 

Ať žije TOP & CW !!!






Žádné komentáře:

Okomentovat