čtvrtek 9. července 2020

Polní den 2020 aneb zase chvilku na pásmu

Poslední půlrok mně ani tak nevadí koronáč, jako  divoké pracovní nasazení. Už při předchozím projektu jsem se zaříkal, že tak si to nepředstavuju. A letos to mám nanovo. V únoru mě to už vzteklo, ale nadějně se vyvíjející jednání o novém místě "zařízl" koronáč. Je to opravdu náročné. Spěch při samotném projektu (slíbený termín je - jak už to v poslední době bývá - nereálný) a pak náročné předání zákazníkovi. Fantazií obdařený čtenář technického zaměření si dovede asi představit, jak to  vypadá, když se složité montážní zařízení s množstvím měření a kontrol předává manažerovi, který je více méně čerstvým absolventem filozofické fakulty. Takže jsem zase po nějaké době ověřil v praxi staré asi valašské zemité úsloví -  "Ze zasopleným sa nenajíš a z blbým sa nedomluvíš".  Tedy ověřil jsem jeho druhou polovinu.
Vzhledem k tomu, že se i tato anabáze chýlí ke konci, bylo jasné, že si Polňák ujít nenechám. 
Kopečky máme moc krásné, ale všimli jste si, že po druhém
pivu jsou ještě mnohem hezčí?
Jedinou přípravou byla v sobotu dopoledne oprava koaxiálu, který mě potrápil  při prvním subregionálu. A dal jsem vědět správci singulárních lesů v Brumově, že se budu  vyskytovat na Holém vrchu (JN99AC) - díky. Pak následoval oběd  a hurá na kopec. V Kloboukách jsem ještě doplnil doma nafasovaný proviant a už jsem se šplhal na Holý vrch. Čekal jsem, jak to bude vypadat na jediném kritickém místě po deštích (ještě v pátek večer tady pršelo), ale hluboké rozbahněné rygoly už byly opravené. Stavba na místě probíhala po zkušenostech při prvním subregionálu hladce. Hned po hrubém zprovoznění jsem zapnul rádio, jestli to poslouchá ...  A podle dění na pásmu mně teprve došlo, že probíhá mládežnický závod. Považuju za důležité podpořit tyto aktivity, takže jsem hned začal rozdávat body stanicím, které jsem na pásmu našel. Za zmínku stojí absolutně bezproblémové spojení napříč republikou s OK1KVK.

Přitom jsem zavzpomínal na své první polňáky s OK2KJT - už je to nějakých 40 let. Jezdilo se tehdy skutečně do přírody na kopce - jednak na Kohútku a následně několikrát na Velký Javorník. A byl to teda zážitek... Jednak jsme se my mladí  dostali k rádiu a  navíc jsme dostávali od starších spoustu rad  - ať už se týkaly techniky, provozu anebo obecných životních zásad. Se smutkem musím zmínit, že někteří z těchto hamů už vysílají z nebeského QTH (RIP).

Po závodě jsem  dokončil přípravy a s úderem 14.00 UTC začal spojením s DJ7R. Bohužel těch spojení do D následně nebylo tolik, kolik bych očekával.  Po půlnoci začala doléhat únava, takže jsem úsilí na cca 3,5 hodiny proložil spánkem. Dopoledne jsem potom počet spojení vylepšil spojeními s "balkonovými" stanicemi (jak  nazývá  Milan OK2BYW stanice "od krbu s anténou na balkoně"). K závodu samotnému - celkem jsem udělal necelých 200 QSO. Subjektivně jsem dělal málo spojení do D, nedělám nikdy desítky taliánů, ale jeden je dost málo. Tentokrát chybí YU1ACO, kterého dělám s železnou pravidelností. Takže nevím, jestli to bylo jenom saturací OK stanic, kterých je o polňáku určitě nejvíc. A přes jejich hradbu jsem se nedostal k těm  vzdálenějším stanicím. Nebo byly horší než průměrné podmínky?? Nevím ...
Jako obvykle s 20W do 7 el DK7ZB (8.5 m up). Napájeno z baterie dobíjené 60W solárním  panelem. Na papír a jen random QSO. 

A co dodat - absolutně dokonalé počasí. Jen při stavbě a balení mě obtěžoval bodavý
hmyz a během závodu kilowatové stanice svým "chrochtáním".  

Těším se někdy příště ...




Žádné komentáře:

Okomentovat