Polní den 2025

Tak jsem si letos nenechal ujít Polní den.  Předpověď počasí byla až moc příznivá - žádný déšť, naopak drtivé vedro.  Ideální je něco mezi, ale netřeba si pořád stěžovat. 

Předpokládal jsem, že pojedu dvoumetr a sedmdesátku, dopadlo to trochu jinak. Ale pěkně popořadě... 

První menší zádrhel vzniknul na cestě nahoru z Brumova na Holý vrch, kde právě přistál paraglidista. Musel jsem počkat až si uklidí létací aparát. Říkal, že startoval z Lopeníku, takže přistál po necelých 30 km.  Spokojený ale nebyl, údajně se něco nepovedlo... Dokumentoval to smutným pohledem vysoko nahoru, kde si ještě vesele poletovali jeho kamarádi.

No ale já jsem brzy po příjezdu na kótu zjistil, co se zase nepovedlo mně.  Hned při skládání materiálu jsem zjistil, že v krabici dvoumetrové antény něco hrká. To nevěštilo nic dobrého - přizpůsobení bylo utržené jak od dipólu, tak od anténního konektoru. Bez letovačky to na kopci bylo neopravitelné, takže bylo jasno, že pojedu jen sedmdesátku. Byla to premiéra - pokud jsem se na sedmdesátce v minulosti objevil, tak jen jako doplněk k provozu na dvoumetru - ze zvědavosti.

Stavění bylo tedy o něco jednodušší, takže jsem byl připraven včas. Trochu mě zneklidňovalo, že pásmo bylo úplně mrtvé, ale to se úderem 14:00 UTC zázračně probudilo. Ze začátku to samozřejmě pěkně odsýpá. Sluníčko pálilo, ale vzhledem k tomu, že se už klonilo k západu, připravenou plachtu pro zaclonění jsem nenatahoval. Jiná věc mě ale lehce znervozňovala. Asi 15m od mého polního stanoviště bylo velké mraveniště. Netušil jsem, že mě budou mravenci i v takové vzdálenosti  a v takovém množství trvale a neúnavně prozkoumávat. Naštěstí nebyli agresivní, ale na pohodě to nepřidalo. Jakmile se začínalo šeřit, přestával jsem vidět do deníku, a tak jsem  ukončil provoz. Osvětlení se mně nechtělo zprovozňovat, a tak jsem zalehl pod hvězdy.  Do večera jsem udělal přes 40 spojení - potěšilo QSO s DF0YY.

Ze zvyku jsem se vzbudil před pátou a protože už do deníku bylo vidět, zapnul jsem tcvr. Na pásmu bylo úplně - ale úplně-  mrtvo. Po chvíli se začala ozývat opakovaná výzva  OK3W,  na moje opakované volání žádná odpověď - asi přeslech z dvoumetru(?). Nakonec se ale ostatní operátoři přece jen vzbudili, pásmo ožilo. Brzy po ránu přišel YR7J, DK1KC/P,   9A8D a DL3SFB - ODX. Postupem času bylo na slunku k nevydržení, tak jsem se rozhodl natáhnout plachtu pro zastínění. Bohužel se ale v neděli zvedl vítr, který s plachtou prováděl "psí kusy", fajnově poslouchat se nedalo. Takže šla plachta zase dolů. Před polednem jsem tedy svou účast na polňáku uzavřel. 

Takže, když to shrnu: 

- 58 QSO, necelých 10 000 bodů  s FT857/10W do 12 el. DK7ZB. Anténa ještě neprošla finálním naladěním...

- pokud jsem si myslel, že se na sedmdesátce vyhnu rušení od OM3W (27 km), tak to jsem se krutě zmýlil; Je zajímavé, že o ostatních blízkých high power stanicích  - OM3KII (37 km) nebo OK2C (33 km) na bandu vůbec nevím. A na  OM3KUK (tuším, že taky nejsou úplně QRP)  se můžu dívat dalekohledem (5km - přímá viditelnost) - a taky nic...

- všechna spojení - random; Stále se  nemůžu ztotožnit s myšlenkou, že bych si domlouval spojení na chatu. Myslím, že na to v mém případě nikdy nedojde. Na dvoumetru i na sedmdesátce se přece dají dělat dlouhá random spojení i s malým výkonem. A taková spojení přece přinesou násobné potěšení proti - "jsem na 230 kilo, otoč na mě anténu, zavolám Tě..."   

No, ať si dělá každý, jak chce. Ale já se chci každopádně bavit!

Díky za spojení a zase někdy na slyšenou!