Nepovedené radioamatérské jaro zakončené "Polňákem" 

Několik radioamatérských "radovánek" - ať už  2. subregionál, KV polní den nebo SOTA výpady - jsem musel z různých důvodů  "neabsolvovat".  Mimoto  jsem měl smělé plány ohledně příprav na blížící se IOTA expedici, to šlo taky ke dnu. Různých povinností se hodně nahromadilo, tlačím to před sebou a zachrání mě asi až důchod. Kdyby to bylo jako dřív, už by byl na dohled... 

Nicméně "Polňák" má pro mě zvláštní kouzlo, protože tam jsem kdysi dávno jako  "OL-ák čekatel"  poprvé čichnul  intenzivně k radioamatéřině. Vzpomínám na svůj vůbec první  polňák - na Kohútce - bylo nádherné počasí, jezdilo se tehdy ještě pod stan, byla u toho spousta srandy, udělal jsem tam svá první spojení...  Takže parádní vzpomínky -  zkalené ovšem  skutečností, že několik hamů z tehdejší party už navazuje DXy z radioamatérského nebe...

Takže Polňák  - pokud to trochu jde -  musí být! Letos se zdálo, že to nezhatí žádná povinnost a i předpověď počasí ještě týden před akcí vypadala nadějně. Nicméně pak začali strašit bouřkama. Po zkušenostech z letošního prvního subregionálu - blato jsem z auta vymýval na několikrát/naposled před květnovou technickou (!) - jsem začal nad mapou přemýšlet kam jet, aniž by se opakovala situace a následky z březnového závodu.  Holý vrch  (JN99ac) vypadl hned (dlouhý příjezd po neupravených cestách).  Nabízely se  Pláňavy - tam je to v pohodě (asfalt až nahoru), ale díky tomu  je to hojně navštěvované místo, takže to padlo taky. Nakonec jsem začal uvažovat o vrchu Láz (JN99bd), podle mapy to vypadalo nadějně - cca půl kilometru od asfaltky.  

V sobotu jsem naložil věci do auta a na přívěs, a po obědě jsme vyrazili - společnost mně dělal mladší syn, občas se mnou na kopec jede, na kopci čte a užívá si ...  Za Nedašovou Lhotou jsme sjeli na polňačku, ale záhy se ukázalo, že je cesta na vrchol pro auto riskantní. Naštěstí jsem při plánování přemýšlel i nad plánem B - všiml jsem si, že poblíž  tohoto  vrcholu ústí  "speciálka", která vede na vrchol  Požár (JN99bd). Takže bez velkého přemýšlení jsme vyjeli na rozcestí pod Požárem a šli pěšky prozkoumat poslední desítky metrů cesty -  tam to bývá rozbahněné. Nakonec jsme zvládli vyjet až na samotný vrchol. 

Začal jsem stavbou s tím, že začnu  sedmdesátkou. Po drobné závadě na svodu jsem byl ve 14 UTC QRV.  Spojení pomalu přibývala  - úměrně použité technice. Potěšila samozřejmě  ta dlouhá: s DK0NA, OK2A. Kvečeru byl čas na večeři a  posezení u ohně - to k Polňáku prostě patří. Počasí bylo zatím hodně teplé, slunečné s relativně silným větrem. Protože jsme nebyli připraveni na "mokrou" variantu (na Požáru ani není místo  pro postavení stanů), sledovali jsme meteo situaci na "Radaru".  Pokud by se déšť přiblížil, urychleně bychom sbalili a ještě za sucha zmizeli.  

Ještě za světla jsem ukončil  vysílání na sedmdesátce a  na stožár dal anténu pro dvoumetr. Udělal jsem jen pár spojení, poseděli jsem ještě u ohně a uložili jsem se k spánku. S hvězdami nad hlavou se nádherně usíná.

Zpěv ptáků mě vzbudil po čtvrté hodině a tak jsem se dal hned do vysílání - opět jsem se věnoval  své oblíbené disciplíně - jen CW a vyzobávat  především "dlouhá" spojení - jen random.   Subjektivně mně přišlo, že to nechodilo na západ, ale ani východ nebyl nic moc - v posledních závodech se pokouším o spojení do LZ  (už jsem je kdysi dělal) ... 

Ráno už bylo šedivo, takže jsme to před polednem radši sbalili a akci ukončili.  Na zpáteční cestě sice pár kapek spadlo, ale žádný déšť dosud (neděle večer) nepřišel.

Takže na 70 cm  26 QSO za cca 3600 b.  a na dvoumetru  45 QSO za  cca 16000 bodů. Technika stále tatáž.

Závodníci mohou sice namítat, že tak se nezávodí, ale já si to užil ...

Díky za spojení!