Norsko 2025
Tak jsme letos vyrazili na rodinnou dovolenou na sever. Jak k tomu došlo? Občas vzpomínávám na krátkou cestu do Norska a Švédska, kterou jsem podnikl s mým tatíkem už před cca třiceti lety. Jsou to vzpomínky veselé, barvité a krásné. Aniž jsem věděl, co se chystá, rodina se toho chytla a na podzim při přání k mým narozeninám rozhodla, že se na dovolenou pojede do Norska - zjistit, jestli je to tam skutečně tak prima!
Plánování je zdánlivě složitější než při "výletu" do Chorvatska. Jednak je nutno najít, jak se tam dostat. Chtěli jsem být mobilní, takže autem. I v tom byl trochu háček, ale to se podařilo koncem jara vyřešit. Cestovních variant je víc, nakonec se jako nejlepší jevilo: ráno vyrazit z domu Polskem na sever do Svinouscie, večer se nalodit na trajekt, ten dorazí následující ráno do Ystadu na jihu Švédska a pak po pobřeží na sever do Norska. Obě cesty obnáší cca 800 km, což je v dnešní době dálnic snesitelné... Takže cesta byla jasná a trajekt v předstihu na cestu tam i zpět zarezervován.
Dalším bodem bylo najít ubytování. Nejdřív jsem uvažoval o nějakém "etapové" akci, což se ale jevilo jako dost složité. Zvítězilo jedno ubytování s tím, že budeme mobilní a tak bude možné vyrážet do širokého okolí. Také ubytování jsem na Bookingu zarezervoval. V tom byl ale nakonec "háček". Peníze se měly z karty strhnout začátkem července. Po avizovaném termínu placení jsem s hrůzou zjistil, že přesto, že byl sice obnos na účtu k dispozici a hranice možné platby z karty byla taky nad očekáváným obnosem, platba neproběhla. To byl šok! Zkoušel jsem znovu zarezervovat původní ubytování, ale to už po necelých 24 hodinách bylo obsazené. Hned jsem znovu začal hledat na Bookingu, co je ještě k dispozici. A měl jsem štěstí v neštěstí. Vzhledem k tomu, že prázdniny už začaly, ceny zbylého ubytování šly dolů. Takže nakonec jsem zarezervoval a hned zaplatil pobyt na chatě, kde byla sleva 37% proti původní částce. Nijak nezakrývám, že ubytování bylo v hornatější části Norska. Počítal jsem samozřejmě s tím, že si vezmu s sebou SOTA batoh a alespoň na jeden vrchol vyrazím(e).
Těch výšlapů nakonec bylo několik, tedy skoro každý den jsme vyrazili pěšky někam na túru. Jednou jsme to natáhli trochu dál autem na konec jednoho fjordu. Počasí nám neuvěřitelně přálo - ani jednou jsme nezmokli ( i když žena před dovolenou někde našla, že v Norsku je srpen nejdeštivějším měsícem). V drtivé většině bylo jasno, teplota "turisticky přiměřená", někdy dost větrno.
- celkem jsem aktivoval 7 SOTA vrcholů; Většinou jsme se nahoru "vyšplhali" všichni. Prostě pohled až shora je nejlepší!
- několikrát jsme se v přírodě vykoupali; Nutno dodat, že jsme vždy byli jediní, kteří si koupel užívali resp. kteří do vody vlezli a vždy byla koupel jen velmi krátká.
- přesto, že už i řidiči na Vsetíně se naučili používat systém "zip", drtivá většina polských řidičů toto neovládá nebo ještě nebylo v Polsku zavedeno (?)
- řidiči ve Skandinávii jsou velmi disciplinovaní; Přesto, že o max. rychlosti 130 km/h na dálnici si můžou nechat jenom zdá, maximální rychlost vesměs dodržují, jen vyjímečně výrazně překračují...
- a i psi jsou ve Skandinávii výrazně disciplinovanější! Až na jednu vyjímku jsme za deset dní neslyšeli štěkat psa. Žiju na dědině, kde se štěkajícím psem počítá, ale když sousedův pes v noci tři hodiny "nezavře tlamu" 👿...
13.9. 2025 Dovětek: Během SOTA aktivací jsem dělal QSO i s OK stanicemi. Chyběli však blízcí HAMové z okolních valašských údolí. Až po návratu jsem se dověděl, že se o to ale snažili a stálo je to i značné úsilí - viz popis Milana, OK2BCF:
Jak jsem lovil LA/OK2PVX/P
Dávno jsem věděl, že se chystá výjezd s novým autem do končin neznámých. A samozřejmě spojených s aktivitami SOTA. Jako lovec jsem to několikrát propásl, protože alert byl zaslán příliš pozdě (pro mé plánování) a pak najednou aktivita. A jednou ten čas byl asi nějaký moskevský.
No nevadí. Takže vyjedu jako aktivátor a najdu si ho a vychutnám. Volba je odvážná. Kóta Makyta. Je to zajímavý kopec. Vzal jsem si dovolenou!!! Je pátek 14.8.2025. Naložil jsem e-bike na auto a dojel do základního tábora k obecnímu úřadu Francova Lhota. Vydal jsem se do pořádného kopce po modré značce kolem sv. Huberta a Antariku. Ten den bylo vydatně teplo hodně přes 30°C. V lese to ale šlo dobře. Je to zajímavá trasa, nikdy jsem tudy nešel. Na konci se připojí žlutá značka a ten závěr byl krutý. Na kole se to vyjet nedalo a vytlačit bylo skoro nad mé síly. To byl takový záhul, že jsem proklínal celé Norsko. Musel jsem asi 5x odpočívat, abych se dostal na vrchol. Ale na vrcholu mne čekala mladá turistka v přístřešku. Ten přístřešek tam dlouho není, protože jsem na poslední sotě tam žádný neviděl po větrné smršti. Na vrchu jsem se tvářil, že to zas tak velký problém nebyl. Ona se velmi zajímala o to, co provádím s těmi dráty a dalším příslušenstvím. Tak jsem jí sdělil, že hledám v éteru jednoho dobrodruha z Leskovce. Chtěla už pokračovat dál, ale nedalo jí to. Měla dotazy, tak jsem jí to vysvětloval a čuměla, jak jsem drát vyhodil na větve. Zařval jsem "je tady"! Vzrušení veliké. Ano LA/OK2PVX/P. To bylo tak poslední volání, co jsem slyšel, pak hned QRT. Takže hrozné, tolik úsilí, potu. A nic. To bylo tím, že jsem se zdržel někde u Čunkobytů kvůli provozu. Nahoře signál mého operátora nebyl, tak jsem ani nemohl dát spot do mé aplikace sotl.as. Začal jsem vysílat, RBN mě zachytilo a byl jsem po chvíli volán stanicemi. Nějaké ty stanice jsem udělal https://sotl.as/summits/OK/ZL-004. Bohužel během vysílání turistka už musela jít a jen jsme si zamávali. Telefonní číslo na ní nemám.
Ale během aktivity se objevovali další turisti, byl jsem překvapený, jedni i s vysílačkami asi v pásmu PMR. Zajímavé zážitky. Pak cestou dolů jsem obdržel množství zpráv, protože XYL ztratila se mnou kontakt a nevěděla, jestli jsem v pořádku. Kdybych seděl doma, tak to jistě neprožiju.
